Sečuánský pepř

Prestože cestovatelé po Asii jako Marco Polo přivezli první sečuánské plody do Evropy již před staletími, toto jedinečné koření se mimo Evropu téměř neobjevilo. To se v posledních letech stále více mění a sečuánský pepř a další zástupci rodu Zanthoxylum (Timut, Sansho, Andaliman, Cumeo, Bhutan pepper) si rychle získávají oblibu. Tento pepř má své jméno podle čínské provincie Sečuán, odkud pochází. Obvykle roste divoce na keřích a křovinách až ve vysokých horských oblastech. Sklízí se na podzim, kdy bobule získávají jasně červenou barvu. Po sklizni se zralé plody suší na slunci a zbarvují se do červenohněda. Tobolky se začnou otevírat až znich obvykle vypadnou malá černá semena. Používají se především aromatické plody nebo tobolky semen tohoto koření, které mají příjemný citrusový nádech. Spíše středně pálivý sečuánský pepř je nepostradatelný pro asijskou kuchyni a často se tam kombinuje s pálivými odrůdami chilli. Charakteristická je brnící chuť a mírné znecitlivění na jazyku. Ve směsi se skořicí, fenyklem, badyánem a hřebíčkem tvoří známou směs koření Pěti vůní. Sečuánský pepř je ideální do všech pokrmů z pánve wok, lehkých jídel z drůbeže a ryb. 

Anglický název: Sichuan pepper 

Latinský název:  Zanthoxylum piperitum

Název: Žlutodřev peprný

Země původu: Čína